Když jsem přemýšlela o tom, co o sobě napsat v souvislosti s divadlem, napadala mne spousta věcí a mezi nimi byl citát jednoho mého oblíbeného člověka, herce, dramatika, humoristy, publicisty …

„Láska k divadlu začíná tím, že do něj přijdeme včas.“
                                          Miroslav Horníček

Myslím, že jde o velikou pravdu a měla platit nejen pro diváky, ale i všechny lidi od divadla. Divadlo miluju už od dětství a jako klasická ženská ho hraju od mala (myšleno s nadsázkou).

K divadlu jsem aktivně přistoupila ve svém nejtěžším životním období (r. 2003) a pomáhalo mi zapomenout na své problémy. Jak člověka jednou chytí, nemá šanci se dostat ven, a to mne činí šťastnou Šťastnou.

Začínala jsem jako nápověda, inspicientka, postupovala jsem přes šití kostýmů, návrhů a realizaci scény, taneční choreografii. Od malých rolí k větším rolím, a nakonec k režii.

Divadlo opravdu miluju. Na jevišti herec přestane kulhat (pokud to nemá v roli), tělo přestává bolet, osobní starosti mizí. Člověk se stává někým jiným.