Cesta do Benátek
informace
Režisér: Alexandr Gregar
Datum: 15/03/2022
Žánr
komorní komedie
motto
„Pojedeme na místo, kde jsme to nejvíc milovali...“
anotace
Komorní norská komedie v české premiéře. Starší bezdětní manželé spolu kdysi hodně cestovali. Po celý život spolu žili jen literaturou a uměním, na sklonku života ale mají řadu problémů, které před sebou navzájem skrývají...
o hře
Každý den si stárnoucí Oskar Tellmann, středoškolský profesor zeměpisu, a jeho žena Edith, učitelka hudby, chtějí udělat radost. Proto si čtou sice už dávno přečtené, ale pozapomenuté knihy, ale nehodlají se vzdát své někdejší vášně, cestování. Jenže neduhy stáří jim už skutečné výlety nedovolují – tak cestují doma, v obýváku. Vydávají se třeba pod Gjendinské štíty, do hor ve středním Norsku, kde se odehrává Ibsenova hra Peer Gynt, kam jezdili zvláště rádi. Obléknou si turistické oblečení, připraví svačinu... A potom na oblíbené vyhlídce citují např. z Henrika Ibsena či Knuta Hamsuna. Přitom si vybavují vzpomínky na své někdejší krásné výlety – v milovaných Benátkách si pochvalují italskou kuchyni a dobré víno, připomínají si nezapomenutelné zážitky – včetně úsměvných výčitek za své dávné flirty... Instalatér, který přijde opravit ucpanou kanalizaci, je svérázností manželů vyveden z míry, stejně jako nová uklízečka. Ale nakonec i oni přijmou styl Tellmannových – a výletů do imaginární krajiny se účastní s nimi. Instalatér krásně zpívá a paní Edith je z něj unešená, požádá ho, zda by mu směla říkat Alexandře – tak se totiž jmenoval jejich syn, který zemřel krátce po narození. A právě toho dne, kdy se příběh odehrává, by mu bylo padesát let. Vše prostupuje tušení brzkého konce, ale v krásné a dojemné atmosféře...
autor
Bjørg Vik (* 11. 9. 1935, † 7. 1. 2018) byla respektovaná norská spisovatelka, básnířka, dramatička, scénáristka a novinářka, autorka povídek, jedna z nejvýznamnějších představitelek norské feministické literatury. Debutovala v roce 1963. V její tvorbě převládalo téma osudů žen středního věku, zabývala se také vztahy mezi mužem a ženou a postavením ženy ve společnosti. Iniciovala založení feministického časopisu, v 70. letech 20. století se aktivně zapojila do ženského hnutí v Norsku. Napsala řadu novel a románů, věnovala se dramatu, rozhlasovým hrám či dětské literatuře a obdržela mnoho literárních ocenění. Její dílo bylo přeloženo do 30 jazyků, česky vyšla novela Brzy je tu podzim (v antologii severských novel Sedm životů, 1987), drama Dcery (Døtre, 1993) a povídka Krajina s pobřežím (Kystlandskap) v antologii Krajina s pobřežím aneb Sto let norské povídky (2005).
hrají
- Edith Tellmannová: Věra Pojmanová
- Oskar Tellman: Alexandr Gregar
- Vivian Sundeová: Kateřina Prouzová Fikejzová
- Kristoffer Karlsen: Petr Kubík
- a spousta koček
inscenační tým
- autorka: Bjørg Vik
- překlad: Jaroslava Vrbová
- režie, dramaturgická úprava a scénografie: Alexandr Gregar
asistentka režie: Kateřina Fikejzová Prouzová - hudba a zvukové efekty: Jan Fikejz
- Dále jsou v inscenaci citovány úryvky z děl Edvarda Griega a Ástora Piazzoly v provedení Christiana-Pierra La Marca a Junghoona Hana.
- technická podpora: Jiří Kunc
- grafika: Monika Přibylová
- foto: Michal Kňava
- premiéra: 19. 3. 2022
- sezóna: 21
- premiéra Divadla Exil 99.
Nositele autorských práv k dílu zastupuje Aura-pont, Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha.